Světová unie
jezevčíků
Založená 1992
Zkušební řády speciálních zkoušek
Platnost a Účel akcí:
Světová unie jezevčíků ( WUT ) jako zastřešující svaz národních klubů jezevčíků může pořádat speciální zkoušky buď sama, nebo prostřednictvím klubů, které jsou členy WUT.
Speciální zkoušky se konají pod
čestnou záštitou Světové unie jezevčíků nebo jejích úřadujícího
prezidenta.
Speciální zkoušky jsou veřejné
mezinárodní akce a jejich účelem je umožnit jezevčíkům z různých zemí
ukázat své dovednosti a tím prokázat loveckou upotřebitelnost na
mezinárodní úrovni.
Světová unie jezevčíků vydává pro
tyto speciální zkoušky zkušební řády, podle jejichž obecných a pro
jednotlivé zkoušky také podle zvláštních ustanovení se takové zkoušky
pořádají a mezinárodně uznávaní rozhodčí z výkonu podle nich posuzují.
Pořádání speciálních zkoušek se
sděluje včas všem členským státům, tak aby byly schopné jmenovat na
zkoušky své psy.
Oprávnění podat přihlášku mají
členské státy; přihlášky vůdců psů se nepřijímají. Speciální zkoušky se
konají jen tehdy, přihlásí-li se na jedny zkoušky minimálně osm psů. O
počtu přijatých psů rozhoduje pořadatel.
Obecná ustanovení
Pořadatelé
a jejich úlohy
Vrchní rozhodčí a rozhodčí z výkonu:
Vrchní rozhodčí
Rozhodčí z výkonu
Ustanovení o připuštění ke zkouškám
Přihláška
Přihláška musí obsahovat:
Číslo losů
Pořadí, podle kterého budou psi vyzvání k práci nebo zařazeni do skupin, se losuje. Probíhají-li zkoušky ve více skupinách, mohou být tyto skupiny rozhodčím z výkonu přiděleny.
Vůdce psa
Vypisování zkoušekVypsání zkoušek oznamují pořadatelé 12 měsíců před dnem konání zkoušek, tak aby každý členský stát WUT měl dostatek času oznámit zkoušky ve svém informačním zpravodaji a psi mohli být včas přihlášeni. Je třeba vzít v úvahu, že ve velkých národních klubech trvá výběr těchto psů určitou dobu.
Přihláška musí obsahovat:
Protesty
Rozhodčí soud
Osvědčení o zkoušce
O každých úspěšně složených zkouškách se pro každého psa vystavuje osvědčení. Jedna kopie osvědčení o zkoušce se rovněž posílá na pobočku Světové unie jezevčíků.
Speciální zkoušky:
Barvářské zkoušky bez doprovodu rozhodčích
( SchwPoR/20 nebo SchwPoR/40 )
Zakládání stop
1. Barvářské zkoušky bez doprovodu rozhodčích se provádí jen v honitbách se spárkatou zvěří, tak aby každý pes vedený na SchwPoR/20 nebo SchwPoR/40 měl práci ztíženou křižujícími stopami.
2.
Stopy se zakládají především
v lese, což zahrnuje i vyskytující se holiny, paseky a louky.
3.
Minimální délka stop činí 1
200 kroků (
4.
Průběh stop se přizpůsobuje
přirozenému chování postřelené zvěře avšak bez vratistopy. V průběhu
celé stopy se zakládají 3 dostatečně pobarvená lože a 3 změny směru.
Změny směru nemusí být u lože. Na stopě je 5 oznamovacích bodů, které
jsou viditelné a zajištěné proti odvanutí; oznamovací doby mohou být
mimo jiné listy stromů, odřezky kmene cca
5.
Pro zakládání stop se používá
jen srnčí, jelení nebo daňčí barva a pro celé zkoušky barva jen
z jednoho druhu zvěře. Barvu obstarává pořadatel. Použitý druh barvy se
oznamuje při vypisování zkoušek
6.
Na stopu v délce 1 200 kroků
se použije čtvrt litru barvy. Přípustné je užití barvy, která byla za
čerstva zmražena.
7.
Stopy musí být staré
minimálně 20 nebo 40 hodin.
8.
Průběh stop se stanoví
určitou dobu před vlastní zkouškou.
9.
Na nástřelu musí být jasné
označení čísla stopy a také barva a střiž.
10.
Stopy mohou být kapané,
tupované nebo šlapané
11.
Stopy se zakládají výhradně
ve směru od nástřelu ke kusu, nikdy ne naopak.
Průběh zkoušek:
1. Před začátkem zkoušek se musí konat zahajovací porada rozhodčích, aby se zajistilo řádné provedení a jednotné hodnocení.
2.
Psům přiděleným
k jednotlivých skupinám rozhodčích vrchním rozhodčím se vylosuje číslo
stopy.
3.
Před začátkem práce psa na
stopě se na její konec položí kus spárkaté zvěře v přirozeném stavu nebo
nevysušená deka, která se neschovává nepřirozeným způsobem. Nosič zvěře
musí bezprostředně po uložení zvěře odstranit veškeré značky kromě čísla
stopy.
4.
Poté se rozhodčí, kteří jsou
u zvěře, od kusu vzdálí a skryjí se tak, aby od něj byly po větru a
nemohli být ani psem ani vůdcem zpozorování. Vozidla, která se používají
v průběhu zkoušek, se musí odstavit tak, aby je vůdce při práci na stopě
nemohl spatřit.
5.
Přípustná je pouze práce jako
vodič na řemeni.
6.
Vůdce musí vést psa na
minimálně
7.
Skupina rozhodčí na nástřelu
obeznámí vůdce se směrem odskočení zvěře. Pak již vůdce i pes provádí
práci bez jakéhokoli asistence. Skupina rozhodčí zaznamená dobu započetí
práce na stopě do soudcovské tabulky.
8.
Rozhodčí u kusu zaznamenají
dobu příchodu psa a vůdce na konec stopy do soudcovské tabulky.
9.
Stopy si vůdci mezi sebou
před začátkem zkoušek losují.
Hodnocení práce:
1. Každý tým dosledu, vůdce a pes, který dojde ke kusu v průběhu stanovené doby 1,5 hodiny a předloží minimálně dva oznamovací doby, u zkoušky obstál.
2.
Vyhlášení výsledků probíhá
podle počtu předložených oznamovacích bodů; v případě shodného počtu
oznamovacích bodů se upřednostňuje pes, který práci provedl v kratším
čase.
3.
Osvědčení obsahuje počet
předložených oznamovacích bodů a dobu, za kterou byla práce na stopě
vypracována.
Udílení titulů:
Vůdce, který předloží nejvyšší počet oznamovacích bodů a práci dokončí v nejkratším čase, dostane od WUT přiznaný titul
„SchwPoR-Sieger 20/40/200x“. Vítěz speciálních barvářských zkoušek bez doprovodu rozhodčích 20/40/letopočet
Členské státy WUT byly s těmito zkušebními řády seznámeny na zasedání WUT dne 10. srpna 2001 v Borasu, kde je rovněž přijaly. |
|||||||
z němčiny přeložil Ing. Jan Pěkný |