Dotaz:

V loňském roce našeho 4 kg jezevčíka dvakrát uštkla zmije. Poprvé to bylo velmi vážné a vypadalo to, že o fenku přijdeme. Přišlo by nám bývalo vhod se o tuto zkušenost podělit s ostatními chovateli - získat radu, jak v podobných situacích postupovat, neboť jsme se obávali dalšího opakování.

Odpověď:
U š t k n u t í   z m i j í : Při procházkách přírodou která je hezky prohřátá sluncem dochází k řadě náhodných setkání. Ne všechna jsou příjemná a ne všechna v nás vyvolají romantické myšlenky. Například taková zmije určitě nepatří ke zvířatům která vidíme rádi v kontaktu s naším čtyřnohým společníkem. Takže – stalo se a pes je kousnut. Co tedy dělat abychom zvládli situaci před dopravením psa k veterinárnímu lékaři? Nejprve základní údaje: Jed zmije je hemotoxický, nekrotizující a antikoagulační. Ne každé kousnutí musí nutně vést ke vpravení plné dávky do těla zvířete, nicméně pes je relativně malý, tudíž se v případech uštknutí může jednat vždy o přímé ohrožení života. Určitou útěchou pro nás může být skutečnost, že u nás žijící zmije obecná nepatří mezi nejnebezpečnější zástupce svého rodu a odborné údaje praví, že její kousnutí nebývají smrtelná. Kromě dráždivé reakce v místě kousnutí, zvracení a neklidu zvířete posléze s rozvíjejícím se šokem pozorujeme nastupující slabost poraněného, díky edému plic může být výrazně ztíženo dýchání, mohou se objevit poruchy krevní srážlivosti. Doporučení: Majitel nesmí ztrácet čas se žádnou první pomocí, jen se snažit udržet zvíře v klidu a redukovat jeho aktivitu. Tedy znamená to vzít psa do náruče a okamžitě vyhledat odbornou pomoc. V případech kdy se jedná o poranění končetiny stáhnout příslušnou končetinu nad ranou, tedy blíže tělu, abychom zpomalili odtok žilní krve z příslušné oblasti a tím i rozšíření jedu do celého těla. Cenná je možnost odsát jed z rány, naopak ránu nesmíme nařezávat v naději že tím pomůžeme vyplavit jed, ani nesmíme přikládat na ránu led! Nic se však nesmí dít na úkor rychlosti, se kterou psa dopravujeme k odborné pomoci. Ne vždy je naše podezření na poranění hadem oprávněné. Může se samozřejmě jednat o absces kousné rány, či jiné poranění, včetně pobodání hmyzem. Je také důležitá identifikace hada – tedy zda se skutečně jedná o hada jedovatého. To je však někdy s jistotou možné v případě, že byl had usmrcen a přinesen k identifikaci. Současně je důležitých několik faktorů: dávka jedu, která se dostala do psa při kousnutí; velikost psa – čím menší pes, tím vyšší nebezpečí; místo kousnutí – při kousnutí kdekoli na trupu dochází k rychlejšímu rozšíření jedu do celého organismu, než při kousnutí na končetinách. Důležitý je i celkový stav organismu, je také jisté, že hůře se s kousnutím jedovatým hadem vyrovná štěně nebo starý pes. První dvě hodiny po uštknutí jsou kritické, pes musí zůstat pod odborným dohledem alespoň 4-6 hodin po poranění, ideálních je celých 24 hodin. Vše závisí na skutečnosti jak se daří zvládnout šokový stav do kterého se hadova oběť dostala a stabilizovat ji pomocí infuzní terapie a aplikace příslušných léčiv, případně zajištění základních životních funkcí. Sérum proti zmijímu jedu nebývá obvykle k dispozici, navíc vzhledem ke skutečnosti že je vyráběno z koňského séra, tedy jedná se opět o cizorodou bílkovinu stejně jako v případě hadího jedu, jeho aplikace je často spojena se silnou alergickou reakcí. Bohužel více šancí na záchranu má většinou ten pacient, který se velmi rychle dostane na pracoviště vybavené kvalitně jak materiálně, tak i odbornými znalostmi, což není vždy z časových důvodů možné. Naopak se může stát, že i přes rychlost poskytnuté pomoci a využití špičkového vybavení veškerá snaha o zvládnutí vzniklé situace selhává.

MVDr. Daniela   Š m í d o v á