Dotaz:
V loňském roce našeho 4 kg jezevčíka dvakrát uštkla zmije.
Poprvé to bylo velmi vážné a vypadalo to, že o fenku přijdeme. Přišlo
by nám bývalo vhod se o tuto zkušenost podělit s ostatními chovateli
- získat radu, jak v podobných situacích postupovat, neboť jsme se obávali
dalšího opakování.
Odpověď:
U š t k n u t
í z m i j í : Při procházkách přírodou která je hezky prohřátá sluncem
dochází k řadě náhodných setkání. Ne všechna jsou příjemná a ne
všechna v nás vyvolají romantické myšlenky. Například taková zmije
určitě nepatří ke zvířatům která vidíme rádi v kontaktu s naším
čtyřnohým společníkem. Takže – stalo se a pes je kousnut. Co tedy dělat
abychom zvládli situaci před dopravením psa k veterinárnímu lékaři?
Nejprve základní údaje: Jed zmije je hemotoxický, nekrotizující
a antikoagulační. Ne každé kousnutí musí nutně vést ke vpravení plné
dávky do těla zvířete, nicméně pes je relativně malý, tudíž se v případech
uštknutí může jednat vždy o přímé ohrožení života. Určitou útěchou pro
nás může být skutečnost, že u nás žijící zmije obecná nepatří mezi nejnebezpečnější
zástupce svého rodu a odborné údaje praví, že její kousnutí nebývají
smrtelná. Kromě dráždivé reakce v místě kousnutí, zvracení a neklidu
zvířete posléze s rozvíjejícím se šokem pozorujeme nastupující
slabost poraněného, díky edému plic může být výrazně ztíženo dýchání,
mohou se objevit poruchy krevní srážlivosti. Doporučení:
Majitel nesmí ztrácet čas se žádnou první pomocí, jen se snažit udržet
zvíře v klidu a redukovat jeho aktivitu. Tedy znamená to vzít psa
do náruče a okamžitě vyhledat odbornou pomoc. V případech kdy se
jedná o poranění končetiny stáhnout příslušnou končetinu nad ranou,
tedy blíže tělu, abychom zpomalili odtok žilní krve z příslušné
oblasti a tím i rozšíření jedu do celého těla. Cenná je možnost odsát
jed z rány, naopak ránu nesmíme nařezávat v naději že tím
pomůžeme vyplavit jed, ani nesmíme přikládat na ránu led! Nic
se však nesmí dít na úkor rychlosti, se kterou psa dopravujeme k odborné
pomoci. Ne vždy je naše podezření na poranění hadem oprávněné.
Může se samozřejmě jednat o absces kousné rány, či jiné poranění, včetně
pobodání hmyzem. Je také důležitá identifikace hada – tedy zda se skutečně
jedná o hada jedovatého. To je však někdy s jistotou možné v případě,
že byl had usmrcen a přinesen k identifikaci. Současně je důležitých
několik faktorů: dávka jedu, která se dostala do psa při kousnutí; velikost
psa – čím menší pes, tím vyšší nebezpečí; místo kousnutí – při kousnutí
kdekoli na trupu dochází k rychlejšímu rozšíření jedu do celého
organismu, než při kousnutí na končetinách. Důležitý je i celkový stav
organismu, je také jisté, že hůře se s kousnutím jedovatým hadem
vyrovná štěně nebo starý pes. První dvě hodiny po uštknutí
jsou kritické, pes musí zůstat pod odborným dohledem alespoň 4-6 hodin
po poranění, ideálních je celých 24 hodin. Vše závisí na skutečnosti
jak se daří zvládnout šokový stav do kterého se hadova oběť dostala
a stabilizovat ji pomocí infuzní terapie a aplikace příslušných léčiv,
případně zajištění základních životních funkcí. Sérum proti zmijímu
jedu nebývá obvykle k dispozici, navíc vzhledem ke skutečnosti
že je vyráběno z koňského séra, tedy jedná se opět o cizorodou
bílkovinu stejně jako v případě hadího jedu, jeho aplikace je často
spojena se silnou alergickou reakcí. Bohužel více šancí na
záchranu má většinou ten pacient, který se velmi rychle dostane na pracoviště
vybavené kvalitně jak materiálně, tak i odbornými znalostmi, což není
vždy z časových důvodů možné. Naopak se může stát, že i přes rychlost
poskytnuté pomoci a využití špičkového vybavení veškerá snaha o zvládnutí
vzniklé situace selhává.
MVDr. Daniela Š m í d o v á