Zkušební řád Memoriálu Rudolfa Kristla

Pro ZŘ MRK platí "Všeobecná část Zkušebních řádů pro zkoušky z výkonu loveckých psů" platných od 1.1.1999.

Tabulka MRK

Předmět

Nejnižší zn. pro

Koef.

Maximum
     

I.c.

II.c.

III.c.

  

bodů

1.

 Norování - rychlost

3

2

1

10

40

2.

 Nos

3

3

2

10

40

3.

 Hlasitost

3

2

2

10

40

4.

 Poslušnost

3

2

1

4

16

5.

 Chování po výstřelu

3

2

1

3

12

6.

 Vodění na řemeni

3

2

1

1

4

7.

 Slídění

3

2

1

7

28

8.

 Stopa živé zvěře

3

2

1

7

28

9.

 Dohledávka pernaté zvěře          
    a) s přinášením

2

1

1

7

28
    b) bez přinášení

3

2

1

2

(14)

10.

 Dohledávka srstnaté zvěře na dálku v poli  
    a) s přinášením

2

1

1

7

28
    b) bez přinášení

3

2

1

2

(14)
11.

Přinášení kachny z hluboké vody

1

0

0

7

28

12.

 Následování

3

2

1

7

28

13.

 Práce na pobarvené stopě

3

2

1

10

45

14.

 Odložení          
    a) na řemeni

3

2

0

3

(12)
    b) volně

3

2

0

6

24

15.

 Nahánění

2

1

1

5

20
16. Chování u střelené černé zvěře

2

2

1

5

20
Nejnižší počet bodů pro cenu

260

200

140

  

429

1. Norování - rychlost

Pro účely této disciplíny platí odstavec "Nora" (Lovecky upotřebitelní psi str.73-74). Je přejata ze Zkušebního řádu pro bezkontaktní norování (Zkouška nováčků - ZN), který je schválen Ústřední komisí pro ochranu zvířat proti týrání v Praze dne 7.10.1994.

Liška se uzavře ve třetím kotli. Pes je vypuštěn 0,5 m od vsuku do nory a může být povzbuzován, pouze když je mimo noru. Počáteční "pumpování" není na závadu. Rychlost se posuzuje podle dosaženého času od vypuštění až po dosažení třetího kotle.

Známku 4 obdrží pes, který dosáhne konce nory do 30 vteřin.

Známku 3 obdrží pes, který dosáhne konce nory do 60 vteřin.

Známku 2 obdrží pes, který dosáhne konce nory do 1,5 minuty.

Známku 1 obdrží pes, který dosáhne konce nory do 2 minut.

Známku 0 obdrží pes, který nedosáhne konce nory do 2 minut.

Pro objektivní a přesné měření času musí být na noře zabudováno signální zařízení mechanické nebo elektrické.

2. Nos

Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.

3. Hlasitost

Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a nahání.

Známkou 4 se hodnotí pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje a pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem.

Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení je však přerušované delšími odmlkami.

Známkou 2 se hodnotí pes, který hlásí zvěř, jen když ji vidí, a ztrácí-li ji z dohledu, přestane.

Známkou 1 se hodnotí pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně - s přestávkami.

Známkou 0 se hodnotí pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.

4. Poslušnost

Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely na přivolání, není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině, a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, a nereaguje na přivolání, rozhodčí nehodnotí jako neposlušnost. Tento projev temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti.

Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce na 30 minut, dostává známku 0.

5. Chování po výstřelu

Zkouší se pravidelně při disciplíně "slídění", když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice, a to v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15 - 20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho.

Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje-li na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší.

Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0. Zapisuje se do soudcovské tabulky a přehledu výsledků.

6. Vodění na řemeni

Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat tahat. Nemá se zaplétat do keřů nebo omotávat okolo stromů. Tahá-li pes svého vůdce, smýká-li jím, musí-li ho vůdce vícekrát odmotávat od stromu, dostane úměrně nižší známku.

7. Slídění

Zkouší se v lese nebo v poli s vyšší krytinou, s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Pes musí slídit rychlostí, která odpovídá kvalitě jeho nosu, systematicky a vytrvale, a to před vůdcem v dosahu brokového dostřelu.

Pes, který nemá snahu najít zvěř a pobíhá jen v blízkosti vůdce, hodnotí se známkou 0.

Slídění musí trvat nejméně 20 minut. Nenarazí-li pes po celou zkušební dobu na zvěř, musí být slídění přerušeno a pes nasazen v lépe zazvěřené části honitby (po vyzkoušení ostatních psů).

8. Stopa živé zvěře

Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil, nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4. Známkou 0 se hodnotí pes, který stopu vůbec nesleduje.

9. Dohledávka pernaté zvěře

Pes má prokázat, že dokáže najít střelenou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší krytiny, a myslivec ji nevidí. Rozhodčí vybere vhodné místo (louku, brambořiště, apod.) a pohodí zde, co nejdále od místa, kde stojí, zvěř tak, aby to ani pes ani vůdce neviděli. Na výzvu rozhodčího vůdce psa vypustí s povelem k hledání zvěře. Pro všechny zkoušené psy musí být použit stejný druh zvěře.

 a) s přinášením

Pes má místo rychle a ochotně prohledat, po nalezení zvěře tuto bez váhání přinést a vsedě odevzdat. Zvěř musí nalézt a přinést do 10 minut, jinak není možno považovat disciplínu za splněnou. Rozhodčí hodnotí zejména ochotu nalézt zvěř, její rychlé uchopení, přímočaré přinesení a spolehlivé odevzdání.

 b) bez přinášení

Pes nalezenou zvěř nemusí přinést, ale po nalezení u ní musí zůstat tak dlouho, dokud ji vůdce nezvedne. Nalezenou zvěř může mačkat, v tom případě se však známka snižuje o jeden stupeň. Zvěř nesmí načínat. Hodnotí se rychlost nalezení, ochota hledání, reakce na povely. Pokud se jezevčík chová jako hlasič nebo oznamovač, je k tomu přihlíženo při hodnocení a zapisuje se do soudcovské tabulky. V případě oznamovače není vzdálení se psa od zvěře chybou.

10. Dohledávka srstnaté zvěře na dálku v poli

Neměl-li pes možnost dohledat po stopě postřelenou drobnou srstnatou zvěř alespoň do vzdálenosti 200 kroků, založí se mu vlečka s dvěma oblouky dlouhá 200 kroků. Na přípravu vlečky se použije zvěř ulovená v den zkoušek. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Zvěř se ponechá na konci vlečky.

Vlečky se zakládájí v poli. Zvěř nesmí být vlečena kopřivami, po strništi, čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi postříkaném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Začátek vlečky musí být jasně označen a na nástřelu musí být také srst zvěře, která je použita k vlečce. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem nebo pod větrem, musí se však vlečkou řídit.

Používá se zvěř: divoký nebo domácí králík velikosti divokého králíka, případně zajíc velikosti divokého králíka.

 a) s přinášením

Vypracování vlečky a přinášení se hodnotí samostatně.

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř správně přinese a odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl čtyřikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci do 10 minut.

Známku 1 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř najde, zůstane u zvěře a svému vůdci dává chováním najevo, že zvěř našel. Pes může být dvakrát nasazen.

Známku 0 dostane pes, který zvěř nepřinese ani po čtvrtém nasazení.

 b) bez přinášení

Od začátku vlečky může být pes veden na řemeni nebo po navedení na vlečku vypuštěn volně. Pes vedený od začátku na řemeni nemůže obdržet lepší známku než 3 i při bezvadném vypracování vlečky. Vůdce může volně vypuštěného psa s rozhodčím následovat ve vzdálenosti ne menší než 50 kroků.

Nepřináší-li pes z vlečky, musí u zvěře počkat tak dlouho, aby vedoucí mohl sám zvěř psovi odebrat a přinést. Mačkání a škubání snižuje známku o jeden stupeň. Rozhodčí se musí přesvědčit, zda pes zvěř nenačíná. Načínači a hrobaři jsou vyloučeni. Pes může být nasazen na vlečku nejvýše třikrát.

Načnutá zvěř nesmí být již použita.

11. Přinášení kachny z hluboké vody

Časový limit : 5 minut

Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí správně odevzdat.

Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k přinesení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba.

Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá, a také pes, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit.

Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel.

Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu ještě do stanoveného limitu 5 minut alespoň na břeh.

12. Následování

Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod. před prací na pobarvené stopě.

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes má jít volně neupoutaný, nebo upoutaný na volném řemeni, který má přehozený přes pravé rameno, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, okamžik vyčká na místě (10-15 s.). Pes musí zůstat v klidu stát, sedět nebo ležet. Opět se rozejdou a asi po 50 krocích zastaví, vůdce sejme z ramene pušku a vystřelí. Pes musí zůstat klidný. Po výstřelu vůdce připoutá psa na vodítko.

Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře se psem.

Upoutaný pes může být hodnocen nejvýše známkou 3.

13. Práce na pobarvené stopě

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 650 kroků s dvěma změnami směru. Pro založení jedné dráhy se použije maximálně 0,5 litru hovězí krve nebo barvy spárkaté zvěře. Vzdálenost jednotlivých stopních drah od sebe nesmí být menší než 100 kroků. Barva musí být minimálně 12 hodin stará, zakládá ji zásadně rozhodčí.

 a) na řemeni nebo volně

Pes má po přiložení na barvu ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu. Stopu sleduje na plně rozvinutém nejméně 5 metrů dlouhém řemenu nebo volně v těsném kontaktu s vůdcem.

Pes má postupovat volně, klidně, má se držet stopní dráhy. Sejde-li z ní, může ho vůdce zastavit, sám najít barvu (ukázat ji rozhodčímu), psa na tom místě opět přiložit na stopu a pokračovat v práci na barvě. Pes se má držet pobarvené stopy, nesmí sledovat křižující stopy zdravé zvěře. Takovou stopu může však ukázat až do vzdálenosti 15 kroků, vrátit se ale zpět, na pobarvenou stopu.

Ztratí-li pes pobarvenou dráhu a vůdce to nezpozoruje, musí rozhodčí vůdce zastavit a vyzvat ho, aby ukázal sám poslední barvu. Psa potom na dráhu opět přiloží a pokračuje v práci. Po každé takové opravě se snižuje známka vždy o jeden stupeň. Sejde-li pes ze stopy čtyřikrát a práci nedokončí, dostává známku 0. Celou pobarvenou stopní dráhu musí vypracovat maximálně za 1 hodinu. Za práci volně se připočítávají až 2 body. 

b) jako hlasič nebo oznamovač

Pes po přiložení na stopu musí nejprve ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu až k prvému loži, které je označeno ve vzdálenosti asi 200 metrů od nástřelu. U tohoto prvého lože vůdce psa vypustí a ten sleduje dále stopní dráhu volně. Vůdce a rozhodčí čekají u lože, až bude pes nalezenou zvěř hlásit nebo přijde její nalezení vůdci oznámit. Musí tak učinit do 15 minut od vypuštění. Sleduje-li po oznámení zbytek stopy hlasitě, vůdce i rozhodčí postupují pomalu za ním. Tuto vlastnost poznamená rozhodčí do průkazu původu psa.

Práce psa od nástřelu k prvému loži se hodnotí jako práce na řemeni nebo volně. Selže-li jako hlasič nebo oznamovač, může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat tutéž stopní dráhu od místa vypuštění (od prvého lože) na řemeni. Známka za výkon se mu však snižuje o jeden stupeň.

Před nástupem psa k práci na pobarvené stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým způsobem bude pes pracovat. U oznamovače musí vůdce uvést, jakým způsobem mu oznámí dohledanou zvěř.

Třebaže uměle pobarvená stopa nenahrazuje plně přirozenou pobarvenou stopu postřelené srnčí zvěře, je dostatečnou pomůckou k ověření, je-li pes schopný postřelenou zvěř dohledat.

Rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná zvěř odloženou na konci stopní dráhy. Za práci hlasiče nebo oznamovače se k výslednému hodnocení připočítává až 5 bodů.

14. Odložení

Vůdce nahlásí rozhodčímu, jestli psa odloží připoutaného nebo volně. Pes má být odložen na příhodném, klidném místě v lesním porostu apod. Vůdce přiváže psa na místě, které mu rozhodčí určí, případně psa odloží volně. Společně pak s rozhodčím skrytě sleduje chování psa. Po 5 minutách pak vůdce vystřelí a vyčká dalších 5 minut, kdy mu rozhodčí dá povel, aby si došel pro psa. Pokud je pes odložen volně, může mít na sobě obojek a volně položený barvářský řemen, případně u psa odložený batoh, kabát apod. Každý pes se zkouší individuálně.

Známkou 4 se hodnotí pes, kter je odložen klidně a nepohne se z místa.

Nižšími známkami se hodnotí různé projevy neklidu, štěkání, kňučení, trhání se na řemenu, snaha odejít z místa. Není chybou, když se pes po výstřelu posadí nebo postaví, ale jinak zůstane na místě.

Pokud pes opustí místo odložení a odejde k vůdci, hodnotí se známkou 0, rovněž tak při trhání se na vodítku a stálém štěkání nebo hlasitém kňučení.

Volné odložení je zvýhodněno vyšším koeficientem pro výpočet bodů.

15. Nahánění

Při nahánění má pes přikázanou leč systematicky a ochotně prohledat, zalehlou zvěř najít a nahánět na střelce. Hlasité nahánění na stopě se zaznamenává do průkazu původu. Zkouší se v houštinách po vypuštění psa od nohy vůdce.

Není-li pes v kontaktu se zvěří, má se dát k vůdci přivolat. Maximální doba pro zkoušku je 10 minut.

Chyby: neochota k nahánění, časté vybíhání z houštiny, hledání na kraji houštiny, časté pobízení psa, nereagování na povely vůdce.

16. Chování u střelené černé zvěře

Zkouška se má provést se zašitým divočákem, který v době zkoušek není zmražený. Posuzuje se hlavně, zda pes nenačíná zvěř. Cca 50 kroků od položené zvěře proti větru se vypustí pes, který by měl zvěř navětřit a nalézt. Časový limit je 5 minut.

Známkou 4 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, případně vzrušení a zájem o ulovenou zvěř tím, že ji zaštěkává, kouše - ale nenačíná, očichává apod. Pes má zůstat u zastřelené zvěře a vyčkávat do příchodu vůdce, nebo po ověření uloveného divočáka se vrátit k vůdci do 3 min. Za hlášení u kusu nebo jeho oznámení se připočítává až 5 bodů.

Známkou 3 (případně 2) se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, vzrušení a zájem o ulovenou zvěř, ale nevyčká u uloveného kusu do 3 minut než přijde vůdce, ani do 3 minut se k vůdci nevrátí. Známkou 1 se hodnotí chování psa, který o ulovenou zvěř projeví malý zájem. Známkou 0 se hodnotí chování psa, který se bojí k divočákovi přiblížit, nebo vytrhává z divočáka kusy zvěřiny a polyká je - načíná.

Pes, který nesplní některou disciplínu, může pokračovat, ale jeho hodnocení se projeví pouze v celkovém pořadí, do rodokmenu se nezapisuje.