KLUBOVÁ HONIČSKÁ SOUTĚŽ

Pro ZŘ KHS platí "Všeobecná část ZŘ pro zkoušky loveckých psů" ČMMJ platná od 1.1.1999.

Tabulka KHS

Předmět

Nejnižší známky pro

Koeficient

Maximum
 

I.c.

II.c.

III.c.

  

bodů
1.Nos

3

2

2

4

16
2.Hledání

3

2

1

4

16
3.Nahánění
  1. zajíc, liška
  2. divočák

3

3

2

2

1

1

3

5

12

20
4.Hlasitost

3

2

1

4

16
5.Dohledávka černé zvěře na umělé založené, nepobarvené stopě
  1. vodič
  2. hlasič, oznamovač

 

3

3

 

2

2

 

1

1

 

5

10

 

20

40
6.Ochota k práci na černou zvěř

3

2

1

5

20
7. Poslušnost

3

2

1

2

8
8. Chování po výstřelu

2

1

1

2

8
9. Chování u střelené černé zvěře

2

2

1

3

12
10. Chování na stanovišti
  1. na řemeni
  2. volně

2

2

2

2

1

1

2

4

8

16
11. Vytrvalost

3

2

1

3

12
12. Orientace

3

2

1

4

16
13. Vodění na řemeni

3

2

1

2

12
14. Odložení
  1. na řemeni
  2. volně

3

3

2

2

0

0

2

4

8

16
Nejnižší počet bodů pro cenu

166

125

83

  

228

1. Nos
Kvalitu nosu posuzuje rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Tuto možnost má rozhodčí zejména, když sleduje psa při honění zajíce, podle toho jestli stopu častěji ztrácí, podle odmlk při hlášení, nebo také podle rychlosti s jakou pes dovede vyhledávat zajíce po stopách, které vedou k zaječímu loži apod. Při slabším nose je obvyklé, že i déle hledá svého vůdce. Rozhodčí musí přihlédnout k okolnostem, které mohou práci psa ovlivnit (silné mrazy, mimořádné sucho, chemické postřiky a nátěry, pokrývka zmrzlého sněhu apod.)

2. Hledání
Zkouška se provádí na společném honě nebo naháňce. Do leče se mohou vypustit najednou nejvíce 3 psi. Vůdce při zahájení leče vypustí psa a pozvolna prochází lečí jako honec. Pes se má po vypuštění z řemene na příkaz k hledání snažit co nejrychleji najít zvěř. Při tom pes musí vnikat do houštin a zvěř vyhledávat v přiměřeně velkém prostoru leče. Přítomnost vůdce si má pes v určitých intervalech, asi po 5 minutách, pokud nehoní zvěř, ověřit, a řídit se směrem honěné leče. V případě, že se vyskytnou překážky hlavně při nedostatku zvěře, rozhodčí jsou oprávněni přidělit psům náhradní práci tzn. nechají psy hledat v jiném vhodnějším prostoru.

Hlavní chybou je , když se pes zdržuje jen v blízkosti vůdce, vyhýbá se houštinám a krytinám, neorientuje se podle vůdce a neprojevuje dostatečný zájem o stopy. Pes, který se od vůdce nevzdálí víc jak 100m, aby hledal ve větším prostoru, musí být hodnocen nejvýše známkou 1. Pes by měl projevovat soustavný zájem o vyhledání černé zvěře a omezit zájem o spárkatou zvěř. Při obzvlášť rozsáhlé leči může být se souhlasem vrchního rozhodčího vypuštěno najednou 6 psů tak, aby byl obsáhnut celý vyznačený komplex.

Další chyby: pes nehledá zvěř nosem, ale zrakem a sluchem, spoléhá se na vyhledání zvěře dalším psem, zdržuje se dlouho v místech, kde se zvěř pásla nebo na stanovištích zvěře apod.

3. Nahánění
Naháněním se zpravidla rozumí sledování teplé stopy zvěře. Nejlépe je možno nahánění psa posuzovat na teplé stopě zajíce v lesních porostech. Pes je nucen vypracovat stopu se všemi úskoky a kličkami. Práci psa na teplé stopě posoudí rozhodčí podle hlášení psa. Podle délky odmlky může rozhodčí posoudit kvalitu nosu a také zkušenost, s jakou pes dovedl svých nosových vlastností využít. Krátké odmlky do půl minuty se nepočítají. Pes má při nahánění upřednostňovat tu zvěř, která je při naháňkách lovena. Je to hlavně zvěř černá, liška, zajíc apod. Srnčí zvěř pes nahánět nemá. Krátké pohonění srnčí zvěře (do 5 minut)nemá na snížení známky vliv. Pokud však pes upřednostňuje srnčí zvěř a honí ji déle jak 5 min., je hodnocen z nahánění nejvýše známkou 2. Pokud pes honí tuto zvěř déle jak 30 minut a neuposlechl přivolávací signál, má to za následek vyloučení ze soutěže. Při kontaktu s divočáky nestačí krátké hlášení a vracení se, pes má při divočákovi setrvat a vytrvale ho hlásit - není žádoucí bezhlavé útočení.

Celkově se žádá rychlé hledání, ale pomalejší, vytrvalé nahánění.

4. Hlasitost
Posuzuje se vrozená vlastnost psa hlásit pronásledovanou zvěř na čerstvé stopě. Tato disciplína se hodnotí společně s disciplínou nahánění. Čerstvou stopu vyhnané zvěře má pes rychle sledovat a soustavně hlásit.

K odmlce dojde, když pes stopu ztratí a když ji znovu najde, hlasitě ji sleduje dále. Podle soustavnosti hlášení se hodnotí známkou 4 nebo 3.

Pokud pes při sledování teplé stopy hlásí jen nepravidelně, zpravidla když se ke sledované zvěři právě blíží, hodnotí se známkou 2.

Pokud pes zahlásí jen krátce, když zvěř vyrazí, je výkon hodnocen známkou 1.

Pokud pes na teplé stopě nehlásí, nebo hlásí jen zvěř, kterou má v dohledu, nebo zvěř která se psovi staví, hodnotí se známkou 0.

Ze soutěže se vylučují psi, kteří hlásí při nejmenších vzrušeních naplno - tzv. balamucení.

5. Dohledávka černé zvěře na umělé založené, nepobarvené stopě
Pes se prvořadě přezkouší na umělé založené nepobarvené a alespoň 3 hodiny staré stopě divočáka. Pokud by se prováděl skutečný dosled postřelené zvěře, bude tato ohodnocena pomocnou známkou a přičtena ke známce výsledné.

Účelem je přezkoušet honiče z dosledu postřeleného divočáka na řemeni 5-6m dlouhém na vzdálenost 650 kroků. Stopa divočáka se zhotoví spárkami ze zadních běhů střeleného divočáka živé váhy nejméně 50kg. Časový limit zkoušky je 1 hodina. Stopová dráha je 150m dlouhá se dvěma změnami směru postupu pod úhlem cca 45 - 50 stupňů. Na konci stopní dráhy musí být položený vyvrhnutý a zašitý divočák. Označení stopní dráhy musí být neviditelné pro vůdce psa. Konec stopní dráhy má být v řidším porostu, aby rozhodčí měli možnost sledovat chování psa u střelené zvěře.

vodič (dosled na řemeni)
- pes pracuje na rozvinutém barvářském řemeni, je nasazen na označený nástřel a naveden na směr stopní dráhy. Rozhodčí sledují zájem psa o stopu, její sledování bez nutnosti opravného nasazení. Pes pracuje přímo na stopě, nebo může jít "pod větrem" do vzdálenosti 20m od stopy. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy, následuje opravné nasazení psa a snížení známky o jeden stupeň. Asi 100m od založené zvěře je označené místo, kde vůdce vypustí psa z řemenu a nechá ho volně divočáka najít. Vůdce zůstane na místě a rozhodčí sleduje psa, jak se chová u střelené zvěře - není nutno zkoušet jako samostatnou disciplínu.

hlasič (dosled volně)
- pes pracuje na stopě divočáka prvních 400m na barvářském řemeni jako vodič a na pokyn rozhodčích má být na označeném místě uvolněn z řemenu s pokynem, aby zvěř našel a hlásil. Za spolehlivého hlasiče je možno považovat jen takového psa, který volně nalezenou zvěř na místě vytrvale hlásí až do příchodu vůdce. Musí se rozpoznat skutečné hlášení od občasného zaštěkání psa při zvěři z rozčílení nebo ze strachu.
- Pokud pes neobstojí jako hlasič, anebo ke zvěři nedojde musí zbytek stopní dráhy vypracovat na řemeni se snížením známky o jeden stupeň.

oznamovač (dosled volně)
- před nástupem musí vůdce nahlásit rozhodčím, jakým způsobem mu pes oznámí nalezení zvěře, nebo jak ho k němu přivede. Honič pracuje prvních 400m na stopě na řemeni, na pokyn rozhodčích vůdce psa uvolní s rozkazem zvěř dohledat. Rozhodčí hodnotí práci psa na řemeni a potom potřebný čas na volný dosled a oznámení zvěře vůdci. Pes následně musí dovést vůdce ke střelenému divočákovi. Zde je rovněž možno odzkoušet chování psa u střelené černé zvěře.
- Pokud pes na posledním úseku neobstojí jako oznamovač, musí zbytek dráhy vypracovat jako vodič na řemeni se snížením známky o jeden stupeň.
- Úspěšný dosled jako "hlasič" nebo "oznamovač" se zapíše do průkazu původu v rubrice "Poznámka" při konečném vyhodnocení zkoušek.

6. Ochota k práci na černou zvěř
Tato disciplína se zkouší ve zkušební obůrce, která je umístěna mimo oblast obory, ve které je černá zvěř trvale držena. Zkušební obůrka je dvouplášťová, vnitřní část má rozměry cca 3x3m, vnější oplocení je vzdáleno do vnitřního 15/30cm, aby byla zaručena práce bez kontaktu. Oba pláště zhotovené z přírodního materiálu (dřevěné oplocenky) budou opatřeny řádně uzavíratelnými dvířky. Při dostatečně silných kůlech lze pláště (oplocení) opatřit pouze na tuto jednu řadu kůlů. Výška vnějšího pláště je 2 metry.

Pes je vypuštěn na pokyn rozhodčího 30m pod větrem směrem k obůrce s povelem "hledej". Pes by měl černou zvěř navětřit a do dvou minut dosáhnout vnějšího pláště zkušebního zařízení. Délka zkoušky u vlastní obůrky je 5 minut.

Pes po dosažení vnějšího pláště má projevit ochotu k práci s projevy tvrdého doléhání a soustavného hlášení. V případě tvrdého doléhání, kdy hrozí poranění psa musí rozhodčí zkoušku ukončit před časovým limitem.

Známkou 4 se hodnotí výkon psa, který nepřetržitě po dobu 5 minut divočáka hlásí, s hlasitými projevy útočí na oplocení se snahou bezprostředního kontaktu.

Známkou 3 se hodnotí výkon psa, který bez hlasitých projevů tvrdě útočí na oplocení a hrozí jeho zranění, nebo se projevuje krátkými hlasitými projevy s náznaky útoku na divočáka.

Známkou 2 se hodnotí výkon psa, který divočáka hlásí dobu kratší než 5 minut, od oplocení se vzdálí aby zpravidla vyhledal vůdce a po povzbuzení se k obůrce vrátí.

Známkou 1 se hodnotí výkon psa, který sice divočáka v oplocení krátce hlásí, ale opětovně se vrací k vůdci a je ho nutné vícekrát povzbuzovat, aby s k divočáku vracel.

Známkou 0 se hodnotí pes, který se divočáka bojí, nehlásí ho, samostatně se neodváží do blízkosti obůrky a celkově nemá o práci zájem.

Za každé opuštění prostoru oplocenky se snižuje známka o jeden stupeň.

7. Poslušnost
Rozhodčí sledují v průběhu soutěže, jak pes reaguje na povely vůdce. S ohledem na temperament nelze hodnotit přivolání psa, pokud sleduje teplé stopy zvěře. Poslušnost je možno posoudit u zkoušky chování po výstřelu a přivoláním psa po ukončení hledání. Pes má přijít ochotně k vůdci a dát se v klidu uvázat na vodící řemen. Přivolávací signál je možno dát signální trubkou, lesním rohem nebo píšťalou - s tím musí být rozhodčí seznámen. Jinak pro posouzení jsou směrodatné všechny rozkazy, které pes dostal od vůdce s přihlédnutím na jejich plnění při celém průběhu zkoušek.

8. Chování po výstřelu
Disciplína se zkouší na přehledném místě. Pes po vypuštění z řemene dostane povel "hledej, když se vzdálí 30-50m vůdce vystřelí, pak vůdce na příkaz rozhodčího psa přivolá. Pes, který je po výstřelu vystrašený, ztratí zájem o hledání, nedá se ze strachu přivolat, je hodnocen z chování po výstřelu známkou 0. Je možno tuto disciplínu odzkoušet při hledání nebo nahánění.

9. Chování u střelené černé zvěře
Disciplína se zkouší na konci stopní dráhy při dosledu. Zkouška se má provést se zašitým divočákem, který v době zkoušek není zmražený. Posuzuje se hlavně zda pes nenačíná zvěř.

Známkou 4 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, případně vzrušení a zájem o ulovenou zvěř tím, že ji zaštěkává, kouše ale nenačíná, očichává apod. Pes má zůstat u zastřelené zvěře a vyčkávat do příchodu vůdce, nebo po ověření uloveného divočáka se vrátit do 3 minut k vůdci. Za hlášení u kusu nebo jeho oznámení se připočítává až 5 bodů.

Známkou 3 se hodnotí chování psa, který projeví nebojácnost, vzrušení a zájem o ulovenou zvěř, ale nevyčká u uloveného kusu (znám. 2) do 3 minut než přijde vůdce, ani se do 3 min, k vůdci nevrátí.

Známkou 1 se hodnotí chování psa, který o ulovenou zvěř projeví malý zájem.

Známkou 0 se hodnotí chování psa, který se bojí k divočákovi přiblížit, nebo pes který vytrhává z divočáka kusy zvěřiny a polyká je - načíná.

10. Chování na stanovišti
Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se rozestaví podél leče - mladého lesního porostu - asi 20m od sebe. Honci procházejí lečí, imitují hon včetně asi 2-3 výstřelů do vzduchu. Pes je připoután na vodícím řemeni, který má vůdce přes rameno a nesmí ho držet rukou. Pes, který projeví neklid pohybem, hlasem, nebo potahováním řemenem, má za každou chybu sníženou známku. Pes, který je volně u nohy neuvázaný je zvýhodněn vyšším koeficientem pro výpočet bodů.

11. Vytrvalost
Disciplína hodnotí kondici a výkon psa. Přitom je nutno přihlédnout k určitým podmínkám jako je výška sněhové pokrývky, svažitost terénu, venkovní teplota apod. Pes musí celou zkoušku pracovat se zájmem, nechodit po pěšinách, neztrácet na intenzitě. Nejlépe je možno porovnávat v daných podmínkách výkony psů navzájem.

12. Orientace
Orientace je velmi důležitou vlastností, kterou od psa požadujeme při práci v rozsáhlém, a neznámém prostoru. Pes musí po skončení leče vrátit ke svému vůdci nejpozději do půl hodiny. Pokud pes prokazatelně šel za černou zvěří nebo jinou postřelenou zvěří (liška), může se vrátit později. Opožděný návrat však nesmí znemožnit přezkoušení psa z jiných disciplín v určeném čase zkoušek - pak je ze zkoušky vyloučen. 

13. Vodění na řemeni
Pes má jít klidně vedle levé nohy vůdce, nebo na šouláku za vůdcem. Pes má jít tak ,aby nepřekážel, nepředbíhal, netahal vůdce nebo za ním nezaostával - nesmí ani jinak ztěžovat vodění. Vůdce nesmí rukou držet přes rameno přehozené vodítko. Disciplína se zkouší v lese v tyčovině a sleduje se v průběhu celých zkoušek.

14. Odložení

Vůdce nahlásí rozhodčímu, jestli psa odloží připoutaného nebo volně. Pes má být odložen na příhodném, klidném místě v lesním prostu apod. Vůdce přiváže psa na místě, které mu rozhodčí určí, případně psa odloží volně. Společně pak s rozhodčím skrytě sleduje chování psa. Po 5 min. pak vůdce vystřelí a vyčká dalších 5 min., kdy mu rozhodčí dá povel, aby si došel pro psa. Pokud je pes odložen volně, může mít na sobě obojek a volně položený barvářský řemen, případně u psa odložený batoh, kabát apod. Každý pes se zkouší individuálně.

Známkou 4 se hodnotí pes, který je odložen klidně a nepohne se z místa.

Nižšími známkami se hodnotí různé projevy neklidu, štěkání, kňučení, trhání se na řemenu, snaha odejít z místa. Není chybou, když se pes po výstřelu zvedne, ale jinak zůstane na místě.

Pokud pes opustí místo odložení a odejde k vůdci, hodnotí se známkou 0, rovněž tak při trhání se na vodítku a stálém štěkání nebo hlasitém kňučení. Volné odložení je zvýhodněno vyšším koeficientem pro výpočet bodů.

Titul "diviačiar" - je možné zadat psovi, který se na zkouškách zaměřených na černou zvěř umístil alespoň ve II. ceně, dostal z "ochoty k práci na černou zvěř", z "nahánění" a "dosledu černé zvěře" minimálně známku 3. Kromě toho z jeho chování má být zřejmé, že se při hledání hlavně zaměřoval na černou zvěř, dával jí přednost před jinou zvěří a prokázal při doléhání na divočáka, spojené s jeho zaštěkáváním náležitou výdrž. Nežádoucí je, aby pes při doléhání přišel s divočákem do přímého styku, ale není to chybou. Důležitá je cílevědomost při vyhledávání divočáků a výdrž při hlasitém doléhání na ně.

Zadání titulu musí rozhodčí uvést v soudcovské tabulce a v průkazu původu v rubrice "poznámka". Na žádost vůdce zapíše ČMMJ získání titulu do záhlaví průkazu původu a potvrdí tento záznam razítkem. Titul "Diviačiar" se uvádí před jménem psa.